Příklady využití offshore firem
Převod výrobků a služeb, transferová cena
Poskytování zprostředkovatelských služeb v zahraničním obchodě
Vlastnictví nemovitostí
Sebefinancování a zpětné půjčky
Know-how, licence, franchízy, autorská práva
Svobodná povolání
Poskytování poradenských a obdobných služeb
Nákup služeb v zahraničí
Faktoring
Utajení vlastníka
Tajné (černé) fondy
Holding
Krátkodobé investice a úvěrové financování projektů
Registrace lodí
Využití úspor a slev
Výroba
Využití odlišností v systémech obchodního a daňového práva
Bankovní činnost
Pojišťovací činnost
Metoda tzv. transferové ceny je běžně používaná nadnárodními společnostmi, ale mohou ji s úspěchem použít i menší dovozci a vývozci. Tato metoda spočívá v ocenění prodávaného či nakupovaného zboží či služeb na cestě od zdroje po konečného klienta tak, aby zisk byl realizován v tom prvku struktury, který podléhá nízkému zdanění. V případě, že je správně aplikována s ohledem na ustanovení domácích zákonů, není nelegální. Z podstaty metody transferové ceny vyplývá, že její možnosti použití jsou tím širší, čím obtížnější je stanovení obvyklé ceny (zakázková výroba, jedinečné vlastnosti výrobku, monopol, apod.).
Mezinárodní obchod je tak jedním z nejčastějších motivů pro použití daňově zvýhodněných společností, neboť subjekt založený ve vhodné zemi se může stát výborným řídícím centrem pro obchodní transakce všeho druhu. Takto vzniklá struktura též může velmi účinně využívat i vyspělých logistických služeb – v současném globalizovaném světě není problém zařídit veškerou dopravu a skladování při cestě zboží ke konečnému zákazníkovi prostřednictvím spedičních a logistických firem, které taktéž využívají výhod nabízených např. zónami volného obchodu, svobodnými celními pásmy a celními sklady.
Upozorňujeme, že toto řešení lze velice obtížně aplikovat při vnitrostátním obchodě!
Příklad č. 1a)
Maďarský poplatník kupuje stavební materiál z Číny a za účelem jeho prodeje v EU prostřednictvím společnosti registrované v daňovém ráji. Tato společnost prodává stavební materiál dále společnosti tohoto poplatníka do Maďarska. Stavební materiál je přitom zasílán přímo z Číny do Maďarska.
Příklad č. 1b)
Francouzský poplatník založil prostřednictvím svého agenta společnost v daňovém ráji, která kupuje oblečení od různých výrobců na Dálném východě. Offshore společnost je prodává dále se ziskem distributorům v Severní Americe a západní Evropě. Zisky zůstávají v offshore jurisdikci osvobozeny od daně.
Příklad č. 1c)
Mezinárodní společnost, výrobce elektronického vybavení pro počítačový průmysl, zřídila společnost v daňovém ráji, které prodává svoji produkci s minimálním ziskem. Ta potom zboží prodává dále zákazníkům v Japonsku, USA a Německu, přičemž zisk je vytvářen ve společnosti v offshore jurisdikci.
Velice oblíbené jsou daňově zvýhodněné společnosti v oblasti zprostředkovatelských provizí a nejrůznějších agenturních služeb v zahraničním obchodě – od garance dodávek v určité ceně, kvalitě a termínu až po získávání nových zákazníků, garance plateb a platebních podmínek a mnohých dalších.
Upozorňujeme, že i toto řešení lze velice obtížně aplikovat při vnitrostátním obchodě!
Při nákupu nemovitostí může být výhodné použít společnost registrovanou offshore. Pokud existují ve státě, kde je nemovitost umístěna, legislativní omezení vlastnictví nemovitostí pouze na tuzemce, může v tomto státě založit offshore společnost svoji dceřinou společnost, popřípadě organizační složku a skutečný vlastník nemovitosti i tak zůstane utajen. U některých druhů nemovitostí může existovat omezení i v případě, kdy offshore společnost zřídí organizační složku (například v České republice se toto omezení týká zemědělské půdy).
Příklad č. 2
Španělský poplatník vlastní prostřednictvím offshore společnosti nemovitost na francouzské Riviéře. Rozhodne-li se ji prodat, neprodává nemovitost, ale akcie společnosti, přičemž neplatí daň z převodu této nemovitosti, protože její vlastník, offshore společnost, zůstává zachován.
Stále více států posuzuje možnost odepisovat úroky z úvěrů jednak podle výše vlastního kapitálu společnosti (platí i v ČR), jednak podle vztahu k poskytovateli úvěru, protože mají za to, že půjčky poskytované v rámci skupiny mezi osobami spojenými nahrazují faktické zvyšování základního kapitálu.
Zřízení offshore společnosti tak, že není ekonomicky ani personálně spojena s obchodní nebo investiční společností v zemi s vysokým zdaněním, umožňuje podstatně zvýšit limit pro odepisování úroků ze základu daně. Problematická však u některých destinací může být aplikace srážkové daně na úroky vyplácené do zahraničí.
Má-li klient v offshore oblasti uložen majetek, může jej použít jako záruku u banky pro poskytnutí úvěru své společnosti v oblasti s vysokým zdaněním. Poskytovatelem úvěru je banka (sídlící v EU), neuplatní se tedy ustanovení o podílení se na kontrole společnosti, a úroky mohou být zahrnovány do nákladů ve vyšším limitu (tzv. „back to back“ úvěry) a s možností osvobození vyplácených úroků od daně z příjmů v České republice.
Offshore společnost může kupovat nebo jinak nabývat autorská, patentová práva a být schopna je dále pronajímat, přičemž příjmy z pronájmu těchto práv nepodléhají v sídle společnosti dani z příjmů.
V případě, že tato společnost získá zmíněná práva před vzestupem jejich hodnoty, pak i toto zhodnocení nepodléhá dani z příjmů.
Často se stává, že poplatky za užívání práv jsou v zemi s vysokým zdaněním zdaňovány srážkovou daní u zdroje nebo zde plátce poplatku musí daň zajišťovat. Toto zdanění je možné snížit vhodným aplikováním dohody o zamezení dvojího zdanění (obvykle se nevztahuje na offshore společnosti). Dalším řešením může být potom tzv. úplný převod nehmotných práv, který je ze zajištění daně nebo z povinnosti srážet daň zvláštní sazbou vyloučen.
Příklad č. 3
Vynálezce prodá svůj patent, o který předpokládá výrazy zájem, společnosti v offshore oblasti za nominální cenu (cena ve výši nákladů). Zisk z případného prodeje patentovaných práv nebo z licenčních poplatků v třetích zemích pak není příjmem vynálezce, ale této společnosti, která ve své zemi nepodléhá zdanění či je od něj osvobozena. Ještě kvalitnějšího výsledku lze dosáhnout, pokud offshore společnost následně patent převede na konečného příjemce.. Stejný postup lze aplikovat např. i u ochranných známek, internetových domén, softwaru, apod.
Konzultanti, poradci, lidé pracující v show businessu, a jiní příslušníci svobodných povolání, kteří vykonávají činnost v mezinárodním měřítku, mohou uzavřít smlouvu s offshore společností, která bude za ně přijímat honoráře a investovat je v zemi s příznivými daňovými podmínkami. Společnost, která je zaměstnává, nepodléhá dani, a platy těmto jednotlivcům lze strukturovat tak, aby byly jejich daňové povinnosti co nejnižší.
Mezinárodní struktury a offshore společnosti bývají často využívány na poskytování služeb všeho druhu – poradenskými počínaje a různými službami nezávislých agentů zajišťujících nákup, prodej, získávání nových odběratelů, vyjednávání s obchodními partnery, či garanci dodávek konče. Tyto služby často tvoří logickou součást dovozních a vývozních operací, které současně bývají organizovány přes společnosti sídlící v zemích s daňově výhodným režimem.
Velkou výhodou služeb oproti zboží je jejich nemateriální povaha a snadná přenositelnost, což znemožňuje účinnou regulaci jejich poskytování zahraničními společnostmi.
V tomto případě se často využívá smluv o zamezení dvojího zdanění, které umožňují nezdaňovat příjmy z krátkodobého poradenství poskytnutého na území druhé strany dané smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které umožňují nezdaňovat příjmy z krátkodobého poradenství poskytnutého na území druhé strany dané smlouvy o zamezení dvojího zdanění (lze aplikovat jen u některých jurisdikcí).
Některé činnosti zpracovávané v rámci skupiny mohou být relativně snadno převedeny do daňově zvýhodněné jurisdikce. Odtamtud jsou potom obvyklým způsobem účtovány zadávající organizaci. Vzhledem k tomu, že tento způsob je poměrně často zneužíván, je třeba být připraven na možnost zpochybnění transakce ze strany správce daně. To se obvykle týká služeb spojených s marketingovými průzkumy, zprostředkováním obchodu, apod. Zde je potřeba poukázat na to, že samotné účetní doklady nestačí k prokázání, že činnost byla skutečně realizována. Proto je třeba věnovat pozornost archivaci všech dokladů, které mohou pomoci v budoucím daňovém řízení. Je totiž nutno počítat s tím, že platba za službu do daňově neutrální jurisdikce bude podrobena většímu zájmu finančního úřadu, než například platba za použití telefonní linky českému operátorovi.
Dalším prvkem, kterému je potřeba věnovat velkou pozornost, je ocenění poskytovaných služeb. Šanon veřejně dostupných materiálů stažených z internetu a vydávaný za marketingovou studii v ceně milionů asi nebude v pořádku (bohužel se to stává). Je naprosto nezbytné, aby služby byly jednak skutečně a prokazatelně poskytovány, ale aby také byly oceňovány způsobem, který odráží jejich skutečnou tržní hodnotu. V opačném případě je zde velké riziko, že poplatník neunese důkazní břemeno v daňovém řízení.
Doporučenými důkazními prostředky tedy jsou kromě faktury jakožto účetního dokladu také písemná smlouva a doklady prokazující úhradu fakturované ceny. Je zřejmé a prakticky mnohokrát ověřené, že hotovostní platby vyšších částek zahraničním subjektům bývají správcem daně podstatně častěji zpochybňovány, než platby bezhotovostní.
V případě, že jsou faktoringové poplatky v zemi s vysokou mírou zdanění odpočitatelnou položkou ze základu daně, je možné využít offshore oblasti ke snížení daňové zátěže, a to prostřednictvím faktoringové společnosti sídlící v oblasti s nízkou mírou zdanění, odměna zahraničního faktora není předmětem zdanění v České republice. I v tomto případě však může nastat problém s nutností zajistit daň v případě postoupení pohledávek faktoringové společnosti, smluvní vztah a nastavení struktury faktoringové společnosti tak musí být konzultován s odborníkem.
Bohatí jednotlivci, kteří se mohou stát terčem vydírání, únosu, terorismu, závisti (obvyklé zejména v ČR), apod., často skrývají skutečný rozsah svého majetku. Využití trustů či offshore společností je jednou z forem. Druhým důvodem pro utajení vlastníků je snaha o skrytí celého schématu využívaného pro mezinárodní daňové plánování. Tato snaha je motivována především cílem znesnadnit prohlášení schématu za účelovou konstrukci ze strany daňového úřadu s následným zdaněním přesouvaného majetku.
Společnosti často potřebují využívat prostředků, které jsou k úspěšnému podnikání nezbytné, ale daňové úřady je neuznávají jako odpočitatelné položky (např. výdaje na reprezentaci), nebo jsou v mateřské zemi nelegální, ale nutné v určitých oblastech (např. úplatky). Tyto prostředky jsou pak shromažďovány offshore a distribuovány podle potřeb společnosti.
Offshore společnosti jsou hojně využívány jako holdingové společnosti, obvykle za účelem skrytí skutečného vlastnictví společnosti. Ačkoliv se jedná o legální strukturu, přináši s sebou i některá nebezpečí. Dle českého právního řádu vzniká pořízením obchodního podílu jiným korporátním subjektem tzv. koncern. Jednatel dceřinné společnosti je následně povinen každý rok do 31.03. ukládat do sbírky listin rejstříkového soudu tzv. zprávu o vztazích dle § 66a obchodního zákoníku, ve které popíše veškeré vztahy v rámci koncernu, tj. mezi mateřskou a dceřinou společností. Tato zpráva musí věrně zachycovat účetní stav veškerých provedených transakcí a je následně veřejně přístupná, tzn. i finančnímu úřadu.
Kromě toho jsou finančními úřady hojně sledovány i ceny plnění mezi mateřskými a dceřinými společnostmi, zejména potom, zda lze takové ceny kvalifikovat jako ceny obvyklé. S ohledem na dosavadní praxi doporučujeme, aby spolu mateřská a dceřiná společnost neobchodovaly.
Investoři v celém světě masově využívají různá daňově optimalizovaná řešení pro financování projektů a investic, ať už formou kapitálového vstupu s následným prodejem, participace na zisku či pouze poskytnutím půjčky či úvěru.
Libérie, Belize, Panama, Kypr, Malta, Seychely a Bahamy jsou typické země s preferenčním daňovým režimem, ve kterých lze zaregistrovat lodě, ať už jsou pro účely mezinárodního obchodu nebo pro vlastní potěšení. Přednostmi využití vlajek těchto států jsou velmi nízké náklady, jednoduchost registrační procedury, absence daně z příjmů z činnosti obchodních lodí a často i značná benevolence příslušných úřadů při vytyčování požadavků na stav registrovaného plavidla. Lodní rejstříky zmíněných států jsou často objemnější než registry mnoha bývalých námořních velmocí.
Založení daňově zvýhodněné společnosti ve vhodné zemi může být východiskem pro dosahování úspor z hromadných objednávek a z nich plynoucích množstevních slev. Pro účely nákupu komodit nejrůznějšího druhu ve velkém lze zřídit výhodně umístěnou nákupní společnost. Typickým příkladem může být situace, kdy si několik evropských dovozců určité komodity (například dřeva) z Latinské Ameriky založí belizskou IBC nebo panamskou společnost, která má možnost díky centrálnímu hromadnému nákupu toto zboží pořídit za zvýhodněnou cenu a navíc nezdaňuje příjem plynoucí z následného prodeje tohoto zboží do Evropy.
Řada zemí (Kypr, Irsko, Hong Kong, Malta nebo Seychely) svou nabídku výhod plynoucích ze zřízení společnosti na jejich území neposkytuje pouze společnostem, které obchodují mimo stát svého založení, ale i podnikatelům hodlajícím svou výrobní činnost realizovat přímo na jejich území. Zvýhodnění zahraničních investorů pak nabírá podobu klasických investičních stimulů (daňové úlevy nebo prázdniny, zrychlené odpisy, subvence, pestrá skladba daňově odečitatelných položek atd.).
Rozhodování o založení výrobní společnosti v zemi s takovým daňovým režimem komplikuje skutečnost, že musí být brány v potaz faktory, které jsou v případě standardní daňově zvýhodněné společnosti nepříliš významné (např. kvalifikace a dostatek pracovní síly, logistické problémy, apod.).
Velmi důležitým motivem je založení společnosti pro vymezený účel v zemi se zcela odlišným obchodních právem. V nich lze kupříkladu uspořádat vztahy ve společnosti způsobem, který odporuje našemu obchodnímu právu, ale vyhovuje majitelům.
Stejně tak mohou v těchto zemích vlastníka firmy zaujmout výrazně menší administrativní povinnosti – např. absence povinnosti předkládat účetní výkazy a daňová přiznání.
Problematika offshore bank, tj. bank, které poskytují své služby výhradně subjektům mimo zemi svého založení a jsou osvobozeny od daně z příjmu. Tyto banky přitom zakládají ve vhodných zemích jak velké finanční instituce, tak i nebankovní subjekty. V druhém zmíněném případě bývají offshore banky často využívány pro činnosti jako:
- zaštítění některých obchodních transakcí bankovní ústavem,
- redistribuce finančních prostředků uvnitř holdingu,
- vedení bankovních účtů pro společnosti a osoby spřízněné se zakladatelem,
- poskytování bankovních záruk a referencí,
- správa cenných papírů, otevírání klientských podúčtů v registrech cenných papírů atd.,
- získávání levnějších zdrojů od jiných bank,
- vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky.
Legislativní omezení týkající se offshore bank jsou však celosvětově tak silná, že založit offshore banku je dnes prakticky dovoleno pouze již existujícím renomovaným bankovním ústavům. Například na Seychelách byly dosud uděleny pouze dvě bankovní licence pro offshore bankovní činnost, a to pro Barclays Bank a BMI Bank z Bahrajnu.
Jedním z klíčových problémů při exportu na méně rozvinuté trhy je existence značných rizik s tímto exportem spojených. Tím dochází k situaci, že vývozci vykazují příjmy bez možnosti korigovat je do doby zaplacení opravnými položkami, které by snižovaly daňový základ. Jedním z velmi oblíbených a mezinárodními společnostmi často používaných způsobů, jak se vyhnout těmto strastem, je využít tzv. kaptivních pojišťovacích společností. Taková pojišťovna však smí poskytovat své služby pouze při založení předem definovanému okruhu klientů, přičemž často je vyžadováno i kapitálové propojení těchto klientů s pojišťovnou.
Pokud se týká založení pojišťovny se všeobecnou pojišťovací licencí, je situace s udělováním licencí obdobná jako u bank, tzn. licence jsou udělovány spíše výjimečně.
UPOZORNĚNÍ !!!
Ne všechny způsoby zde uvedené lze použít za všech okolností. Vždy závisí na aktuální daňové legislativě všech zúčastněných zemí. Některé způsoby mohou být dokonce za určitých okolností trestné. Každé konkrétní využití offshore společnosti konzultujte s daňovým poradcem nebo jiným specialistou!
Způsoby využití offshore společností uvedené na této internetové stránce neslouží jako návod ke krácení daní!
Provozovatel této stránky nenese žádnou odpovědnost za případné škody vzniklé aplikací postupů popsaných na této internetové stránce.